Po dlouhých letech hanobení národního státu ve jménu univerzalistické ideologie opět nastává čas, abychom ocenili ctnosti a přednosti nacionalismu. Izraelský politolog vysvětluje, že svět má na výběr pouze dvě možnosti: řád nezávislých národních států, anebo univerzální světové impérium. K němu ostatně směřovaly všechny čtyři totální, děsivé střety: třicetiletá válka i války napoleonské, stejně jako první a druhá světová válka. „… na rozdíl od impéria je nezávislý národní stát mírumilovný, odmítá avanturismus v zahraniční politice a zábor cizích zemí. Řád národních států nabízí možnost kolektivního sebeurčení, plodného soutěžení a maximálního rozvoje… Pouze národní soudržnost a vzájemná loajalita umožňuje svobodné instituce, demokracii a osobní svobody. Tak zásadní výhody jiné politické uspořádání světa nenabízí.
Buďme proto nacionalisty. Nemluvím jen o vlastenectví, chvályhodné věrnosti údělu svého národa a jeho zájmům. Jde o prospěch lidstva, protože pouze v globálním řádu nezávislých národů lze usilovat o jedinečné kolektivní cíle… Nacionalista má velké poslání stát na stráži před imperiálním nátlakem nadnárodních institucí, odmítat globální ideologii, jež odvrací politiky od potřeb lidí doma a svádí je k intrikánství a avanturismu v cizině… Nacionalista… má za úkol rozvíjet blahobyt, vnitřní soudržnost a kulturní dědictví svého společenství… aby národ sílil a stal se požehnáním pro své členy i vzorem a příkladem pro ostatní.”
Nacionalismus je také osobní ctnost, protože ze členů národa vytváří širší rodinu a probouzí v lidech pouto vzájemné oddanosti. Nabízí protiváhu k fanatismu univerzální spásy lidstva a k prosazování všeobecného konformismu. Je to nacionalismus, kdo pěstuje snášenlivost a přináší prospěšnou rozmanitost světa.
