Doprovázení člověka člověkem je přirozenou součástí lidské společnosti od dob jejího vzniku až do současnosti.
Každý člověk je v průběhu svého života doprovázen druhými lidmi a naopak. Stává se tak subjektem i objektem doprovázení. Kniha přináší nový sociologizující pohled na význam doprovázení v životě člověka, a to v kontextu jeho životní dráhy. Jádro knihy tvoří koncept doprovázení – jeho součástí je typologie, v jejímž rámci nejprve členíme doprovázení na laické a na profesionální. Laickými doprovázejícími jsme všichni. Profesionálními doprovázejícími se stáváme, když se rozhodneme pro některou z pomáhajících profesí. V souvislosti s nimi dělíme doprovázení na výchovně vzdělávací, sociální a zdravotnické. Ve všech případech by mělo jít o profesionálně vedené sociálně inteligentní doprovázení, ve kterém je pracovník subjektem řídicím a ovlivňujícím průběh a výsledek celého procesu.
PhDr. Soňa Vávrová, Ph.D., absolvovala obor sociologie – andragogika na FF UP Olomouc a doktorské studium v oboru sociální práce na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Je ředitelkou Ústavu pedagogických věd na Univerzitě Tomáši Bati ve Zlíně, působila jako vedoucí Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad-Buchlovská a vedoucí referátu sociálních věcí na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na OÚ Uherské Hradiště. Zabývá se otázkami deinstitucionalizace a transformace pobytových sociálních služeb, oblastí kvality sociálních služeb a procesem aplikace SQSS (standardů kvality sociálních služeb) v praxi. V centru jejího výzkumného zájmu stojí otázky sebereflexe a autoregulace chování, supervize jako podpory etického jednání pracovníků pomáhajících profesí a profesionálního doprovázení.
