Alternativní pohled na dějiny umění 20. století, vymykající se dosavadnímu obecně přijímanému "kánonu". Na příkladu čtyř vyhraněných malířských solitérů autor ukazuje, že skutečně hodnotná umělecká díla moderny často nevznikala ve hřmotu avantgard, ale tehdy, kdy se přemýšliví a talentovaní malíři odvraceli od módních vln, tvořili v tichém soustředění a inspiraci hledali především v bohaté umělecké tradici.
Jak autor dokládá, tito umělci vytvářeli ve svých zralých dílech jakousi jinou modernitu, modernitu paralelní a odlišnou od té, kterou známe z oficiálních dějin umění 20. století.
Čtivá a osobitá práce, v níž se prolínají biografie, dějiny umění, historie, filosofie a politika, doprovázená bohatým obrazovým materiálem.
