Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé.
No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se. Já byla zdravá, ale mé tělo reagovalo na situaci kolem a produkovalo verše.“
A jsou to básně své doby. Po shakespearovsku řečeno, jako už tolikrát, vymknuté z kloubů. Básně o moci, emoci, nemoci… a lásce coby preventivnímu i následnému léku proti nim. Věříme, že pro leckoho budou příjemným objevem, jak se popasovat sám se sebou i tím kolem sebe.
