Kniha se zabývá porevolučním diskursem nápravy majetkových křivd a restituce jako součásti transformace a reformy. Téma postkomunistické transformace pojednává autorka prizmatem konceptu „kolektivní (sociální) paměti“, „politiky paměti“ a „přechodové spravedlnosti. Táže se, jak k utváření privatizační ideologie během postkomunistické transformace přispěl mediální diskurs a jakou roli v mocenských soubojích o podobu re-privatizace a transformace sehrála levicová masová média.
Kniha se dotýká otázky vyrovnávání se s komunistickou minulostí a jeho zne/užívání v porevolučním období soubojů o podobu dneška a také komplikovaných a neprůhledných procesů transformace a problematického vznikání trhu a demokracie u nás. Představuje původní teoreticko-empirickou případovou studii, která propojuje řadu přístupů, disciplín a podoborů: diskursivní teorii a analýzu, mediální studia, sociologii institucí, sociologii spravedlnosti a studia sociální paměti.
