O čem kniha je? Na začátku je Zahrada bezbarvá a prázdná. Pluje nad ní smutné Slunko, je samo a nudí se. A pak se začnou dít čarodějné věci. Vznikají barvy a hvězdy a kuřata a pihy a taky soucit a důvěra a legrace a láska. Na konci je Zahrada plná života a barev a Slunko už se vůbec nenudí.
"Maminky, tatínkové, babičky, dědečkové, strejdové a tety, Vy všichni, kdo budete tyhle pohádky (nebo jakékoli jiné) dětem číst, Vy, kteří ještě vůbec předčítáte dětem, děkuju vám, že to děláte. Že nevěříte, že vám děti vychová televize, nějaká instituce nebo prázdný byt. Představuju si to báječné ležení v postýlce, kdy den končí, už se nic nemusí a někdo si pro děti udělal čas. Čte jim a vypráví, hlas pro ně vyčaruje jiné, tajné světy, kde se dějí kouzla a všechno vždycky dobře dopadne… Nikdy později se to už nedožene a ty děti Vám to jednou vrátí!" Vaše Daniela Fischerová.
