Ať čteme kteroukoli knihu, hledáme v ní svoje současníky, odpovědi na otázky kladené naší dobou, hledáme v ní sebe. A nalézáme – třeba u Karla Čapka, jehož výjimečnost spočívá v tom, že uměl odkrýt, zdánlivě s lehkostí a bez námahy, velká témata doby, jež nás zajímají i dnes, třebaže od napsání Továrny na Absolutno uplynulo sto let, což představuje čtyři generace.
Posuďte sami. Nově vynalezený stroj je s to vyrábět energii téměř z jakékoli hmoty. A nejen energii – současně uvolňuje zázračnou sílu, pod jejímž vlivem lidé dosahují velikých výkonů, zdokonalují se morálně a rázem jsou šťastní. Vyrábí se ostošest a společnost je zaplavena zbožím všeho druhu. Na nejvyšší výkon ovšem jedou i tiskárny bankovek a cenných papírů… Následuje inflace, světový finanční systém se hroutí, obchodování se musí vrátit k výměně zboží. Za pytel brambor zlaté hodinky.
K dovršení všeho začínají blouznit i zodpovědné státní úřady, jež místo racionálních kroků provádějí podivné rituály a jako na běžícím pásu vydávají zákony, které si navzájem protiřečí. Svět se propadl do chaosu…
Zdůrazněme jazyk Čapkových knih. Je prostý a srozumitelný, jako by vyšly nedávno.
