Anotace
Do Vašich rukou se dostává publikace zabývající se jistým fenoménem dneška, tedy problematikou zpracování a ochrany osobních údajů. Přiznejme si, že tato problematika byla a stále ještě je předmětem celé řady nedorozumění. Publikace především, a to na svých úvodních stránkách, základním způsobem nastiňuje roli uvedeného typu informací v moderní společnosti a s tím spojenou úlohu práva. Tím zároveň nalézá odpověď na základní otázku, proč vlastně má osobní údaj být předmětem právní úpravy. Hlavním smyslem publikace však je přiblížit smysl i obsah jednotlivých principů obsažených v předpisech na ochranu osobních údajů a tím následně umožnit čtenáři, aby se ve stávajícím právním řádu lépe orientoval. Konkrétněji řečeno, publikace se, poté co vymezí základní rámec předmětné legislativy a přiblíží klíčovou terminologii (pojmy osobní údaj, zpracování, správce, subjekt údajů atd.), zaměří na výklad jednotlivých institutů ochrany osobních údajů, jimiž je především problematika:
1. zajištění legality zpracování osobních údajů,
2. stanovení účelu zpracování,
3. zajištění přesnosti osobních údajů,
4. plnění informační a registrační povinnosti,
5. zajištění bezpečnosti zpracování osobních údajů,
6. přenosů osobních údajů do zahraničí,
7. pozice dozorového orgánu,
8. uplatnění nápravných a sankčních opatření.
Předmětné principy pak jsou objasňovány prostřednictvím platné právní úpravy, zejména zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále je aplikace jednotlivých institutů objasňována na praktických příkladech, stejně tak se text zabývá vyvracením celé řady v obecném povědomí zakořeněných právních pověr. To evidentně zvyšuje použitelnost publikace, která evidentně přesahuje pouhý rámec nástinu teorie ochrany osobních údajů. Stává se tím i jistou praktickou příručkou přístupnou také širší veřejnosti, aniž by ovšem jakkoli utrpěla odborná stránka věci. Neměla by proto chybět v knihovně nejen těch, kdo se jakýmkoli způsobem zabývají zpracováním osobních údajů, tedy právníků, manažerů, osob pracujících v oblasti IT, zaměstnanců veřejné správy, personalistů, lékařů, pedagogických pracovníků, studentů, zaměstnanců v oblasti direktmarketingu, bezpečnostních agentur, finančnictví apod., ale ani těch, kterým není lhostejné jedno ze základních lidských práv, právo na soukromí.
