Co je to drapérie? To je otázka, na kterou se autor pokusil odpovědět nejen úvahami o tomto kompozičně výtvarném prvku, ale také řadou konkrétních příkladů od antického Řecka až po současné konceptuální umění. Podle autora je drapérie kvintesencí tvaru. Není to však jen výtvarný prvek, ale je to také způsob, jímž se tělesnost otevírá našemu vnímání. Proto je také jedna z kapitol věnována erotice v souvislosti s drapérií. Autor ukazuje různé fasety, jimiž se drapérie podrobuje našemu vnímání. Proto například tematizuje ticho („řečí drapérie je ticho“), tělesnost, pohyb, rytmus, ale také sociální dimenzi drapérie (kapitola Oděv jako sociální kůže). Věnuje se i vztahu zátiší a drapérie („Zátiší je ontologická tišina, z jejíhož ticha se ozývá echo bytí.“).
Autor rovněž provádí čtenáře historickými obdobími, tedy antikou, románským stylem, gotikou, renesancí, barokem, rokokem, neoklasicismem, romantismem, symbolismem, modernou a současností. Knihu lze s velkou mírou zjednodušení chápat jako soubor tří vrstev: 1. Nesoustavné dějiny lidské tělesnosti ve výtvarném umění v souvislosti s drapérií. 2. Průvodce po konkrétních dílech, v nichž drapérie hraje důležitou roli. 3. Drapérie jako symbol sepětí přírody a kultury. Nejde však o tři oddělené oddíly či kapitoly, neboť tyto tři roviny se vzájemně prolínají.
