Vzpomínky zachycují postup Rudé armády Ruskem, Polskem a Německem až po Berlín v rozpětí let 1941 až 1945 očima přímého účastníka. Rževská nabízí ve své knize pohled na válečnou každodennost, jak ji viděla ona sama, zvolená literární kompozice, užívající vlastního vyprávění, citátů z vlastního deníku i z deníků německých vojáků, jí umožňuje osvětlit dění takříkajíc z obou stran. Její jednoznačnou výhodou je sloučení přímé osobní zkušenosti s odstupem, který pramení jak z její specifické pozice překladatelky, která se snaží lidsky porozumět aktérům z obou stran konfliktu, tak z jejího pacifistického přesvědčení. Výsledkem je obraz, který je pravým opakem černobílého vidění.
Živě psaný text je pozoruhodný především lidskými osudy Rusů i Němců i osobní angažovaností autorky. Nesoustředí se však jen na "obyčejné" osudy. Rževská využívá i dobrou znalost dokumentů, které sama objevila v Berlíně. Cituje a komentuje Goebbelsovy deníky a Bormanovy a Rattenhuberovy zápisky. Plné napětí jsou především události v osvobozeném Berlíně. Rževská je očitým svědkem dění v Hitlerově bunkru po jeho objevení Sověty a stává se hlavním aktérem historie kolem pitvy ostatků Hitlera a jeho ženy. Právě ona odkrývá světu, jak to bylo se vznikem mýtů o Hitlerově přežití a jakou roli v této kauze hrál Stalin.
