Ženy milující jsou nejen románem vášní, ale i svérázným druhem románu ideí. Obsahují nespočet úvah o existenci jedince, společnosti, národa a lidstva. Sám D. H. Lawrence pokládal tento román za své nejlepší dílo. Jeho osou je komplikovaný, neustále se proměňující vztah dvou mileneckých párů, z nichž jeden dospívá přes ostré konflikty k životnímu naplnění, zatímco druhý se tragicky rozpadá. Jako by Ursula s Birkinem a Gudrun s Geraldem ztělesňovali typickou lawrenceovskou polaritu lásky a nenávisti, vzniku a zániku, života a smrti, tvoření a ničení stupňovaného až k sebezničení.
Román se soustřeďuje na analýzu vztahů obou sester k sobě, k okolí a především k milencům. Kvarteto milenců doplňují další četné postavy a vztahové propletence, které Lawrence s úžasným citem analyzuje. Do všech jeho děl se s neobyčejnou intenzitou promítaly jeho subjektivní životní zkušenosti. Je až nevídané, jak mistrně a s nebývalou empatií dokázal vystihnout ženskou psychiku a sexualitu.
