Monografie shrnuje a bilancuje 40 let autorova přemýšlení o ústavním právu na univerzitní úrovni.
Kniha je výjimečná širokým záběrem, v němž autor zúročil svůj mezinárodní odborný rozhled. Po úvodní části věnované historii ústavnosti, jejím teoretickým otázkám a pojetí jednotlivých institutů – lidu, dělbě moci a náležitostem demokratického právního státu – následuje pojednání o českém ústavním systému. Autor v této části uvažuje o roli exekutivy, o postavení prezidenta a jeho přímé volbě nebo o otázce „kancléřské demokracie“ v České republice. Zcela nový pohled nabízí na otázky krizového stavu či konstitucionalizace antiterorismu a jejich ústavního zakotvení. Rovněž Ústavní soud České republiky je pojednán neotřele díky erudovanému komparativnímu pohledu. Poslední část knihy je věnována srovnávacímu ústavnímu právu, a to jednak z hlediska historického, jednak z pohledu modelových příkladů. Poprvé jsou tak v české odborné literatuře představeny ústavní zásady států, jako je Izrael, Grónsko, arabské státy nebo země Latinské Ameriky.
Autor vychází z přesvědčení, že ústava je nejen psaný dokument, ale určitá „ikona“ demokratického právního řádu. Je to dlouho budovaný systém hodnot, myšlenek, koncepcí a přístupů, které vytvářejí fenomén „národní státnosti“. Čtení této knihy tedy obohatí každého o poznání základních hodnot lidské civilizace.